Určitě jste někdy zaregistrovali pojem „chytré město“. Nevíte ale, co všechno si představit pod tímto pojmem? Samozřejmě, něco se může ještě změnit, přeci jen zbývá 7 let do konce projektu. Civilizace bude stát především na technologiích zvaných jako 5G, cloud, umělá inteligence (AI), blockchain a inteligentní senzory přivedou koncept chytrého města k životu. Vše má dokončit proces vývoje, který povede k ukončení urbanizace a nastolení nového řádu. Dnešní města se totiž podílí ze 60 procent na celosvětovém využívání zdrojů a vypouští 50-60 % emisí skleníkových plynů. Kromě tohoto faktu ještě zařizuje vodu pro 3,6 miliardy obyvatel.
Základní stavební kamery chytrých měst
Základem chytrých měst budou data. Ta budou shromažďována inteligentními senzory. Od teploty vzduchu až po dopravní podmínky. Senzory převádí i ty nejmenší změny světla, tepla, pohybu nebo tlaku do formátu, který může člověk analyzovat. Pro lepší představu si je představte jako uši, oči a nos města. Veškeré nasbíraná data pošlou senzory do městského centrálního datového jezera „mozku“. Algoritmy jsou vyškoleny na odborníky, kteří tak mohou rychle analyzovat situaci a provést následná opatření, která povedou ke zlepšení situace. Aby bylo chytré město chytrým, tak vše bude probíhat v reálném čase. K tomu poslouží sítě 5G a gigabitové Wi-Fi.
Dopad na občany
Celková změna má změnit i prostředí ulic, které se stanou přátelštější, dostupnější a bezpečnější. Systém se má dotknout i přístupu k veřejným službám. Nebudete se tak muset zbytečně stresovat návštěvou různých zařízení, díky chytrým mobilům budete moci vyřešit spoustu věcí online. Mezi chytrými městy v současnosti vede Šanghaj, které je nejblíž k chytrým městům.
Životní prostředí
Největší význam hraje dopad na životní prostředí. Rychlá expanze měst představuje velké ohrožení pro životní prostředí. Pokud se nenajde způsob, jak zamezit negativnímu dopadu, tak bude životní prostředí ohroženo. Podle predikce budeme čelit v roce 2030 až o 30 % více odpadkům, než tomu bylo v roce 2016. Jedná se tak o velmi znepokojující číslo. Vlády se sice zaručily, že dosáhnou nulového odpadu. To ale nebude možné bez použití technologií. Příkladem může být jihokorejské město Songdo, kde síť podzemního potrubí automatický nasává odpad z domácnosti do centrály. Zde je odpad automaticky tříděn. Kromě odpadu se musí najít způsob, jak hlídat znečištění ovzduší.
Zdroj: https://www.smartcitiesdive.com/news/smart-cities-predictions-2023-curb-management-autonomous-vehicles-electric-vehicles-IoT-AI-ebikes/639004/
