I děti dnes vyžadují ty nejmodernější mobilní telefony. Své o tom ví i Luboš, který svému synovi nový mobilní telefon koupil. Co ale s tím starým? Rozhodl se ho prodat, což považuje za nejhorší rozhodnutí v životě. Z prodeje nakonec sešlo. Proč? To vás určitě zarazí.
Nový mobil pro syna
Nebudeme si nic namlouvat, mobilní telefon je dnes už i u dětí na základní škole symbol určitého společenského statusu. Nestačí mobil jenom vlastnit, ale určitou roli hraje i to, jaký mobil to je. Rozhoduje značka, typ a logicky i cena. Nejsem z těch, co by svému synovi kupoval vždy ten nejnovější model. Ale současný už byl tak trochu „za zenitem“, a tak jsem mu pořídil nový.
Prodej starého
Co s tím původním? Nechtěl jsem ho doma nechat jenom tak ležet, tak jsem se rozhodl pro prodej. Resetoval jsem ho do továrního nastavení, důkladně ho vyčistil, vydezinfikoval a připravil k prodeji. Nafotil ho a vystavil inzerát. Co se stalo potom, to už nikdy nechci zažít. Zájemci se sice ozývali, ale…
To si snad děláte srandu?
Čekal jsem, že se čas od času objeví někdo, kdo by chtěl smlouvat o ceně. Ta byla nastavena férově, přesto jsem byl připraven snížit ji při rychlém jednání o 10 procent. K tomu ale nedošlo. Odpovědi, které mi chodily, byly jako z jiného světa.
Jeden zájemce ho chtěl za polovinu, další chtěl čas navíc, než si vyřídí půjčku. Několik lidí mi psalo, že ho vymění za své stávající telefony či jinou elektroniku. Jiní se dokonce dožadovali sepsat se mnou splátkový kalendář a další zájemce zase chtěl platit v cizí měně. Být to eura nebo dolary, asi bych kývnul. Ale k čemu mi bude polský zlotý, který mi nabízel?
Mobil v šuplíku, inzerát smazaný
Z těch mnoha odpovědí nebyla ani jedna normální. Lidé psali e-maily, SMS, volali. Nic mi nedávalo smysl. Rozhodl jsem se jasně. Inzerát jsem smazal, mobil hodil do šuplíku, a když ho bude chtít někdo z rodiny, dám mu ho. Na podobné obchody nemám nervy.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek čtenáře Luboše N., redakčně zkráceno a upraveno.
