Droga MDMA má dvě známé verze: molly a extáze. Po požití této drogy se lidé cítí šťastní, extravertní a mají zvýšený zájem o fyzický kontakt. Skupina vědců chtěla zjistit, zda by droga mohla mít podobný účinek na jiné tvory, a to konkrétně na chobotnice. Tento živočich je odlišný od člověka, jak jen může být. Společného má pouze působivou inteligenci. Oproti našemu mozku má k dispozici každá paže chobotnice řídící centra pro každou paži.
Analýza genomu
Vědce zajímalo, zda chemie, která stojí za lidským sociálním chováním (systém ovládající molekulu serotoninu), existuje i v tak osamělém tvoru, jakým je chobotnice. Začali tak analýzou genomu chobotnice a zjistili, že i chobotnice mají geny. Tyto geny kódují serotoninové transportéry (proteiny) zodpovědné za přesun molekul serotoninu do mozkových buněk. Serotonin je molekula zodpovědná za dobrý pocit. Při požití MDMA u lidí se serotoninové transportní proteiny vážou na drogu a mění způsob, jakým serotonin cestuje mezi mozkovými buňkami.
Zahájení výzkumu
Výzkum započal tak, že sedmi chobotnicím Octopus bimaculoides bylo podáno MDMA uvnitř laboratorních nádrží. Záměrem bylo zjistit, zda se chobotnice budou chovat více sociálně. To by dokázalo návaznost MDMA na jejich serotoninové transportéry. Nejprve byly chobotnice vypuštěny do nádrže, která obsahovala extázi, a pokračovaly do komory, kde si mohly vybrat jednu ze tří místností. První byla centrální místnost, druhá obsahovala samce chobotnice a třetí hračku. Před MDMA se chobotnice vyhýbaly samcům, ale po požití se socializovaly, a dokonce se druhé chobotnice dotkly, ale spíše ze zajímavosti než agresivně.
Vědci zjistili, že při požití většího množství MDMA byla u chobotnic zaznamenána změna v dýchání a zbělání. Při nižší dávce některá chobotnice vypadala, jako by předváděla „balet“ s nataženými pažemi, druhá „flipovala“ a třetí reagovala na pachy a zvuky.
Šokující výsledek
Výsledek už přes výše zmíněné poznatky byl šokující! I přes naprostou odlišnost organismu bylo zjištěno, že sociální chování je zabudováno do samotných molekul kódovaných naší DNA. Chobotnice nemá kůru a okruh odměn, a přesto reaguje stejně jako u naší stavby mozku.
Bohužel sedm chobotnic není dostatečné množství pro výzkum toho, jak reaguji muži a ženy na drogu. Vědci budou chtít navázat na výzkum testováním dalších chobotnic, ale různého věku. Tyto výzkumy se provádí ne pro pobavení, ale pro potencionální léčbu deprese a PTSD. Budeme zvědaví, co výzkumy objeví příště.
Zdroj: https://www.rollingstone.com/culture/culture-news/mdma-octopus-johns-hopkins-study-727069/
