„Než jsem ji vyhodil, týdny jsem ji používal. Teď je musím kupovat,“ nemůžu se smířit s koncem bezplatných tašek

Pokladní namarkovala nákup a dala tašky zdarma. Běžná věc, která bohužel zmizela. Nejprve začaly tašky mizet v několika obchodech, až tuto službu ukončil i ten poslední. Najednou bylo nutné si tašky kupovat. S vysvětlením, že bezplatné tašky prý nejsou moc ekologické.

Začnu tím, jak jsem si poprvé všiml, že igelitové tašky už nejsou zdarma. Byl to pro mě docela šok. Vždycky jsem si do nich balil nákupy, aniž bych nad tím musel přemýšlet. A když už jsem s nákupy dorazil domů, igelitky jsem použil znovu. Někdy jako pytle na odpad, jindy na uskladnění věcí nebo dokonce na nošení dalších nákupů. Prostě jsem je měl vždycky po ruce a využil je, jak jen to šlo. Až ve chvíli, kdy se začaly trhat, skončily v koši – ve žlutém kontejneru samozřejmě.

Mohlo by vás zajímat:  Umělá inteligence má potenciál pomoci předejít klimatickým změnám

Pak přišel ten den, kdy jsem si ve frontě v obchodě uvědomil, že za tašku musím zaplatit. „To je asi nějaký omyl,“ pomyslel jsem si. Ale nebyl. Prodejce mi vysvětlil, že je to kvůli ochraně životního prostředí. Chápu to, samozřejmě. Ale připadalo mi to trochu jako pseudo opatření. Igelitové tašky byly pro mě multifunkční, a teď jsem musel hledat alternativy.

Když jsem si měl balit nákupy do látkové tašky, připadalo mi to jako krok zpět. Tyto tašky se špiní, musí se prát, a vůbec se mi nezdají tak praktické. Igelitové tašky jsem si vážil – věděl jsem, že když jednu dostanu, poslouží mi až do konce jejího životního cyklu. A teď, když je musím kupovat, přijde mi to zbytečné. Radši bych viděl, aby se igelitové tašky vrátily jako bezplatná služba. Možná by se měly více podporovat recyklovatelné nebo biologicky odbouratelné varianty, aby byl jejich dopad na životní prostředí menší.

Mohlo by vás zajímat:  Darujte své tiskárně druhý život. Existuje několik možností, které potěší naši planetu

Vždycky jsem si myslel, že jednoduché řešení je často to nejlepší. Igelitové tašky byly jednoduché, praktické a svůj účel plnily dobře. S novými předpisy a poplatky za tašky se mi zdá, že místo zjednodušení komplikujeme životy obyčejných lidí, jako jsem já. A i když chápu důvody pro tyto změny, nemůžu si pomoct, ale stýská se mi po starých dobrých časech s igelitkami zdarma. A odpůrcům posílám vzkaz – do odpadkového koše používám plastové sáčky. Takový sáček se použije vlastně jen jednou. Ta igelitka přitom posloužila minimálně dvakrát – jednou na nákup, podruhé na odpadkový koš. Tak kde je ta ekologie?

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek