U lidských bytostí je zvyklostí, že děti neopouštějí domov, dokud nedospějí, ovšem u zvířat tato vlastnost zase tak obvyklá není. Samozřejmě i v říši zvířat se objevují výjimky. Například takoví krkavcovití, mezi které se řadí vrány, havrani a sojky, tráví pod křídly rodičů dlouhou dobu a to je také pravděpodobně důvod, proč se řadí mezi velmi inteligentní ptáky.
Krkavcovití patří mezi nejinteligentnější ptáky na světě
Všichni víme, že krkavci patří mezi ty větší ptáky, ale málokdo už ví, že mají velký mozek. Žijí ve skupinách příbuzných i nepříbuzných jedinců a svou inteligenci již několikrát dokázali. Je známo, že ptáci z této třídy umějí používat nástroje, rozumí fyzice a pamatují si lidské tváře – dokážou je mezi sebou rozeznávat. Některé studie dokonce uvádějí, že vrány, které do této skupiny také spadají, by mohly svou chytrostí konkurovat i lidoopům.
Vědci zkoumali vlivy na ptačí inteligenci
Vědecká studie Aby Uomonové a jejího týmu studovala dlouhodobě souvislost mezi péčí rodičů a inteligencí ptáků. Tento tým vědců vytvořil databázi čítající tisíce druhů ptáků a z toho asi 120 spadá mezi krkavcovité. Zjistili, že krkavcovití tráví v hnízdě mnohem více času, a když dospějí, tak spolu žijí dále. Mozek takového havrana navíc tvoří asi 2 procenta celé jeho tělesné hmotnosti, což je podobná hodnota, jako mají lidé.
Co vše tento tým ještě zjistil?
Zkoumali ptáky od ptáčat a došli k jasnému závěru. Mladí ptáci se rychle naučili všechny možné úkoly tím, že sledovali své rodiče. Když už byli na prahu dospělosti, pak je dospělí ptáci nechávali cvičit a pomáhali jim doplňovat jídlo. Takové mladé vrány nebo sojky zůstávaly se svými rodiči až po dobu čtyř let, což je v ekvivalentu na nás lidi asi do dvaceti. Po celou dobu se tito ptáci zdokonalují za dozoru svých inteligentních rodičů a na svou cestu se vydají, až když jsou plně připraveni.
Zdroj: https://www.inverse.com/article/34143-raven-intelligence-cognition-evolution
