Rubrika: Auto-moto

Nebudu platit pokutu za to, že má autobus zpoždění. Pokud by jel na čas, jízdenka je stále platná, s dostatečnou časovou rezervou. Těžko může běžný člověk počítat s tím, co se na cestě stane. A také nebude po celou jízdu hlídat čas a přepočítávat, jestli mu to časově vychází. Města jako Praha mají tu výhodu, že když se v nich pohybuješ, nemusíš vlastnit auto. Je tam spousta tramvají, autobusů, trolejbusů a metro – prostě MHD, které tě kamkoliv dostane, někdy dokonce rychleji, než kdyby ses plácal v dopravní špičce autem. Takže já když jsem tam byl naposledy na návštěvě, jsem se rozhodl přesně pro tohle.

Vozy se neustále vyvíjejí a původní jednoduchá mechanická řešení jsou nahrazována modernějšími. Často elektronikou. Výjimkou není třeba elektronická ruční brzda. Sice má nějaké výhody, ale oproti klasice přináší i negativa. Například méně zkušeným řidičům, když se potřebují rozjet na nerovném terénu. Když jsem kupoval nové auto, netušil jsem, jaké problémy mi přinese elektronická ruční brzda. Věděl jsem, že v autě bude, a byl jsem přesvědčený o jejích benefitech. Tahle všechna pozitiva se rozplynula ve chvíli, kdy jsem zjistil, že má tohle moderní technické řešení i pořádné negativum.

Jít do autobazaru se jeví jako skvělá volba. Na jednom místě jsou k dispozici desítky vozidel, se kterými lze hned odjet. Má to ale i své nevýhody. Mnohdy odjedete s něčím, co jste nechtěli. A také platíte více, než jste chtěli. Do tohoto autobazaru už nikdy! Tak jsem se rozhodl po mé negativní zkušenosti, když jsem ojetinu kupoval naposledy. To, co se mi tam přihodilo, nechce zažít nikdo. Vždy jsem si přitom říkal, že jsem člověk, který se dokáže dobře zorientovat a nekývne na každou blbost. Ukázalo se však, že různé nekalé praktiky změní každého.

Podvodníkovi může naletět kdokoliv a kdykoliv. I ten, co si myslí, že má všech pět pohromadě a dostatek rozumu. Stačí chvíle, mozek přestane racionálně uvažovat a problém je na světě. Obvykle to končí ztrátou peněz, které se už nikdy nevrátí. Co jsem udělal za hloupost při koupi auta, to si patrně budu vyčítat po zbytek života. S odstupem času vlastně nevím, proč jsem něco podobného udělal. Nebylo to vůbec racionální, a když o tom přemýšlím zpětně, stále nechápu, jak jsem na něco takového přistoupil. Ale stalo se. Svým příběhem chci varovat ostatní, aby si dali pozor na některé praktiky prodejců.

Když někdo zaparkuje chybně na malém, plném parkovišti, je to k vzteku. Několik takových aut a hned je zde o pár mít méně. A kdo takto nejčastěji parkuje? Podle registrační značky to už dávno nepoznáte. Když jsem viděl, jak řidič zastavil před supermarketem na parkovacím místě, kouknul jsem se na SPZ a neodpustil si poznámku. „Pražák, co neumí parkovat,“ procedil jsem mezi zuby. Bohužel tak nahlas, že řidič mě kvůli otevřenému okénku slyšel. A mou poznámku nenechal bez povšimnutí a hned odvětil, koho prý myslím. Nejsem z Prahy! Po krátké výměně názorů jsem zjistil, že mu nejvíce vadí to titulování. Prý nejsem jediný, kdo ho nazývá Pražákem.

Pokud majitele elektromobilu něco zajímá, je to především stav nabití hlavního akumulátoru. Právě samotné množství energie v baterce ovlivní to, jak daleko auto dojede a za jak dlouho bude nutné znovu dobíjet. Mnoho elektromobilistů však může být překvapeno tím, že i když mají baterku plnou, nemusí odjet. Jakto? Dvě baterie Když se mluví o bateriích v elektromobilu, pochopitelně výhradně jen o hlavním akumulátoru. Jeho kapacita má vliv právě na dojezd auta. V elektromobilech je ale ještě jedna baterka, o které mnozí nemají ani tušení. Je to v podstatě stejný akumulátor, jako najdeme ve spalovacích motorech. A v elektromobilu má v mnohém naprosto stejnou funkci. K čemu je druhý akumulátor?