„Otevřela jsem dveře levou rukou a přišel náraz. S pravačkou by se to nestalo,“ přemítá mladá řidička

Kdo jezdí pravidelně, dělá tenhle úkon zcela automaticky. Mám na mysli otevření dveří auta, když vystupujeme. Málokdo se ale pozastaví nad tím, zda sáhne po klice správnou rukou. Obvykle používáme tu, kterou máme nejblíže dveřím. Ale je to správně? Je to pohodlné, ale správně úplně ne. „Zastavila jsem, sáhla po klice, otevřela dveře a najednou přišel náraz. Pár vteřin mi trvalo, než jsem se zorientovala. A potom mi to došlo. Nezkontrolovala jsem zpětné zrcátko a otevřela dveře auta ve chvíli, kdy mě objížděl cyklista.“ Tak začíná příběh ženy., která za svou nezkušenost musela zaplatit desetitisíce korun.

Před vyjetím v ranních mrazech je důležité vůz dobře připravit

Teploty, které jsou i během zimy nad nulou, jsou snem každého řidiče. Naopak mráz a srážky jsou to, co každý řidič nesnáší. Ráno totiž přijde ke svému vozu a ten je buď celý omrzlý, nebo dokonce zasněžený. A tak začíná běžná rutina se škrabáním a ometáním sněhu. Mnoho řidičů ale udělá po příchodu k vozu tolik chyb, že by snad bylo lepší, kdyby úplně zůstali doma. A to platí i teď, v jarním období, kdy zima ještě nedala poslední sbohem. Nastartování auta Bez nastartování se samozřejmě s autem nerozjedeme, to je jasné. Startovat bychom ho ale měli až ve chvíli, kdy se opravdu chystáme odjet.

„Díky za ohleduplný signál blinkrem, ale věřit ti nemůžu,“ neriskoval jsem při předjíždění kamionu

Předjet bezpečně, to není vždy jednoduché. Zvláště na nepřehledném úseku. Někteří řidiči sice chtějí pomoci, ale opravdu je dobrý nápad na ně spoléhat? Může to být risk, který se nevyplatí. A místo v cíli můžeme skončit v nemocnici, nebo na hřbitově. Už nějakou dobu jsem jel za velkým kamionem, přes který nebylo moc vidět dopředu. Byla to na typické silnici třetí třídy. Ne příliš široká, s mnoha zatáčkami a kopci, kde se střídaly přerušované čáry s plnými. Věděl jsem, že předjíždět na takovém úseku je rizikové, ale byl jsem už trochu netrpělivý.

„Modré značky nic nepřikazují, šlápni na plyn a jeď klidně rychleji,“ říkám začátečníkům za volantem

Rychlost by se samozřejmě měla dodržovat, to ví každý. Ne všichni řidiči ale vědí, kterými značkami by se měli striktně řídit a které jsou tu jenom pro jejich určitou orientaci. Jakési doporučení. Když si to spletou, může nastat problém pro ně, ale i pro nás ostatní. Byl to obyčejný den, jako každý jiný. Seděl jsem ve svém autě a jen co jsem se dostal na hlavní silnici, už to začalo. Přede mnou se vleklo auto, které jednoznačně nebylo na stejné vlně jako já. Já, člověk, který má rád, když věci plynou, když se věci hýbou.

„Klidně strážníky zavolej. Než přijedou, dávno budu s autem doma,“ pobavila mě výtka k nastartovanému motoru

Dělá to každý. Když potřebuje někde zastavit, tak prostě zastaví. Nechá nastartované auto, odběhne si, po chvilce se vrátí a jede dál. Sice to odporuje zákonu, ale málokdo potkal někoho, komu by to vadilo. Ale, stát se to opravdu může. Spěchal jsem z práce domů, mysli plné úkolů, které jsem chtěl stihnout ještě před večeří. Jako každý večer jsem si chtěl užít tu malou chvilku klidu u cigaretky, ale když jsem sáhl do kapsy, zjistil jsem, že mi došly. Bez váhání jsem tedy zabočil na nejbližší parkoviště u malého obchůdku s tabákem. Potřeboval jsem si koupit cigaretu, a tak jsem zastavil na parkovišti před malou trafikou u náměstí.

Dunlop: Nápad, který navždy ovlivnil svět dopravy

John Boyd Dunlop, skotský zvěrolékař a vynálezce, nadobro změnil svět dopravy. Vynalezl totiž vzduchem plněnou pneumatiku. Jeho inovace položila základ modernímu automobilovému průmyslu a přinesla Dunlopovi mezinárodní uznání. Přestože se jeho právo na patent setkalo s výzvami, Dunlopova značka přetrvala a dnes je jednou z nejvlivnějších na trhu. Vše začalo tříkolkou… Začalo to před více než stoletím v roce 1888. Skotský veterinář John Boyd Dunlop tehdy udělal něco, co navždy změnilo tvář dopravy. Jeho vynález – vzduchem plněná pneumatika – se totiž stal významným mezníkem v automobilovém průmyslu.