Obvykle nabíjím v práci, protože doma v paneláku je to komplikované. Jednou by mi to ale do práce nedalo a potřeboval jsem trochu energie dodat i doma. Abych dojel do firmy, kde bych energii doplnil. A tak jsem na to šel jednoduše – autem zajel těsně k našemu paneláku, natáhl prodlužovací kabel a zapojil ho do zásuvky. Druhý konec do auta a nabíjení se rozběhlo. Bylo hodně pomalé, ale energie se doplňovala. To pro mě bylo důležité.
Po chvíli přišlo udání
Uplynulo pár chvil a na místo se dostavila městská policie, která celkem rychle identifikovala podle prodlužovacího kabelu můj byt. Bylo mi naznačeno, že tu je na udání a musí danou věc vyřešit. Problém pro ně ale není samotné nabíjení, ale to, kde moje auto stojí. Tím, že jsem zajel těsně vedle našeho paneláku, parkuji mimo vyznačené parkovací stání – což je v obytné zóně problém. Navíc jedná se z mé strany o zábor veřejného prostranství. Pánové od městské policie byli vstřícní a pokud svého jednání hned zanechám, vyřeší to domluvou.
Cesta na úřad
Když už nastal problém, rozhodl jsem se, že ho vyřeším hned. Sedl na kolo a vyrazil na úřad, kde jsem se snažil najít společnou řeč. Bohužel neúspěšně. Jediným řešením by byla žádost o zábor veřejného prostranství, který však nejde vyřešit takto rychle od stolu, ale musí být projednán. A jen tak mezi řečí jsem se dozvěděl i informaci, že z důvodu nabíjení elektromobilu není moc šancí na to, aby to bylo schváleno. Po těchto slovech jsem si žádost pochopitelně ani nepodával.
Když ne ve dne, tak v noci
A jak jsem to vyřešil? S autem bych nedojel ani do práce, ani k nejbližší nabíječce. Tak jsem počkal, až se setmí, najel k domu, natáhl prodlužovací kabel, autu za několik hodin dodal potřebnou energii, vše odpojil a auto odstavil na parkoviště. To vše s ponaučením, že doma u paneláku patrně nabíjení nebude tak jednoduché. Tedy pokud jde o úřednického šimla, technicky bych si to vyřešit dokázal bez problémů.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek Lukáše V.
