Změny spotřebitelského chování v průběhu času jsou zcela běžné. Ať už z pohledu individuální poptávky, kdy se během let mění naše preference a upravujeme své nákupní zvyklosti, nebo z pohledu agregované poptávky, která bere v potaz chování celého segmentu, nebo dokonce celé populace. Změny chování českých zákazníků při nákupu nových aut však jsou často externího původu, nelze je tedy přisuzovat posunu našich preferencí, ale omezené nebo upravené nabídce. A také regulacím.
Monopolizovaný trh
Trh v Evropské unii ovládá jen několik málo koncernů, které de facto vytvořily kartelový monopol. Jistě, na českých a moravských silnicích potkáte auta několika desítek značek, ale koncových majitelů je skutečně jen několik. Například mladoboleslavská Škoda patří do skupiny Volkswagen Group, což není žádným tajemstvím. Spolu s ní ovšem německý koncern ovládá také luxusní automobilky Audi, Bentley, Bugatti, Lamborghini nebo Porsche. A desítku dalších značek, z těch známějších například Seat, Ducati, MAN nebo Scania.

Výběr, který není výběrem
Jednotlivé koncerny se snaží ušetřit na nákladech, a tak často využívají stejné konstrukce a technická řešení napříč různými značkami. A aby toho nebylo málo, regulace na úrovni Evropské unie i některých jejích členských států tlačí na unifikaci nabídky také napříč jednotlivými koncerny, protože auta musí splňovat velmi přísná kritéria na bezpečnost pro posádku i chodce a hlavně na ekologický provoz. Mezi dvěma různými auty zcela odlišných značek je tak dnes minimální rozdíl.
Design a jméno
Při výběru nového auta se tak čeští kupci často rozhodují jen na základě vizuálních prvků a jména automobilky, protože to, co mají auta pod kapotou, se příliš neliší. A stejně tak se neliší ani softwarová řešení, která jsou u moderních vozů minimálně stejně důležitá jako jejich fyzické komponenty.
Zdroj: https://ecipe.org/publications/future-eu-leadership-car-industry/