Tuny pomerančového odpadu proměnily nehostinnou krajinu v džungli. Využití odpadů by mohlo dostat nový rozměr

Před dvaceti lety výrobce pomerančového džusu vyhodil tisíce tun slupek a dužiny z pomerančů do části kostarického národního parku. Nebudete věřit, co se stalo. Z nehostinné krajiny se stala doslova bohatá plodná krajina připomínající džungli. Tato dramatická změna naznačuje, jak by se mohl využívat zemědělský odpad. V tomto případě se jedná o regeneraci lesů a pohlcení uhlíku zadarmo. Nejvíce fascinující je fakt, že šlo o náhodu.

Jedná se o hnojení budoucnosti?

Timothy Treuer z Princetonské univerzity společně se svým týmem publikovali studii v časopise Restoration Ecology. Místo zasypané pomerančovým odpadem bylo odděleno od dalších ploch polní cestou. Když spatřili zasypanou oblast a za polní cestou druhou, byli doslova šokováni. Jednalo se o dva odlišné ekosystémy. Na jedné straně byla pastvina s pár stromy, oproti tomu druhá připomínala prales, přes který by bylo nutné se prosekat mačetou.

Vědci si dlouhou dobu lámou hlavu, jak využít potravinový odpad. Přemýšlí, jak ho využít jinak, aby neskončil na skládce a nepřispíval ke skleníkovým plynům. Cílem výzkumů je vytvářet nové produkty nebo je obnovovat, jako například:

  • potraviny,
  • oblečení,
  • farmy,
  • lesy.
Zdroj obrázku: Freepik

Jak k tomu došlo?

V devadesátých letech minulého století se výrobce džusu Del Oro dohodl s kostarickou vládou na vývozu odpadu z pomerančů do národního parku Área de Conservacíon Guanacaste. Dohodou byla možnost vyhodit potravinový odpad výměnou za zalesněnou část území společnosti. Poté se na několik let na dané místo zapomnělo.

Výsledky výzkumu

V roce 2013 se Treuer se se svým týmem rozhodl navštívit dotčené místo v Kostarice. Identifikování lokality bylo složité, cedule byla schovaná pod prorostlou dřevinou, proto nejprve vůbec neměli ponětí, že se jedná o stejnou krajinu. Badatelé porovnali oblasti vedle sebe a byli šokováni výsledkem. Půda z pomerančového odpadu byla bohatší na živiny než druhá. V půdě, u níž se předpokládalo, že bude nehostinná, vyrostly stromy, které bývají součástí pralesů.

Nejvíce překvapivé na výzkumu byly počet a rozmanitost stromů v oblasti ošetřené pomerančovou kůrou namísto očekávaných plevelných rostlin. Za zmínku stojí fíkus, pro jehož změření rukou bylo zapotřebí třech lidí. Jedná se o možnou budoucí cestu, jak obnovit lesy a zároveň planetě ulevit od odpadu?

Zdroj: https://www.princeton.edu/news/2017/08/22/orange-new-green-how-orange-peels-revived-costa-rican-forest