Úprava lidského DNA, tedy genomu, byla vždy spíše tématem ve sci-fi knížkách nebo filmech. Ačkoliv se vědci pokoušeli v minulosti do této oblasti ponořit, jejich výsledky nebyly natolik uspokojující, aby měly pozitivní vliv. Jenže poté přišel zlom, psal se rok 2010 a vznikla nová technologie zvaná „CRISPR“. Objevila ho dvojice Emmanuel Charpentier a Jennifer Doudna. Oba dva byli ocenění Nobelovou cenou za chemii v roce 2020, přitom se jednalo o náhodný objev, kdy přišli na objev během výzkumu obrany bakteriofágu.
Potenciál úpravy lidského genomu
Editace genů probíhá prostřednictvím řízeného systému RNA, který cílí na konkrétní oblast genomu. I když stále není tento systém stoprocentně dokonalý, tak lze provést změny DNA u většiny druhů zvířat, rostlin atd. Výzkumný potenciál je obrovský. Mnoho úprav bylo úspěšných, díky čemuž se dosáhlo u rostlin či některých druhů živočichů vyšší odolnosti vůči chorobám.
Editace somatického a dědičného lidského genomu
Editace lidského genomu má velký potenciál vedoucí ke zlepšení zdraví člověka. Změnit tak lze oblast DNA v našich buňkách, které byly změněny nebo poškozeny, například dědičnou mutací. Například nemoc zvanou „srpkovitá anémie“ se podařilo vyléčit. Tato zákeřná nemoc je bolestivá a nebezpečná a je způsobena chybnou verzí hemoglobinu, která vede ke změně tvaru červených krvinek a ucpání krevních cév.
Editace dědičného lidského genomu zahrnuje systematickou změnu všech buněk člověka a jeho potomků. V praxi to znamená úprava buněk ve velmi raném embryu nebo v buňkách, které by se v budoucnu mohly stát spermiemi nebo vajíčky. Jedná se tak o tzv. „editaci zárodečné linie“.
Etické úvahy
CRISPR je velmi jednoduchou, přesnou a nejrychlejší technologii určenou pro úpravu genomu. S řadou slibných aplikací, od zemědělství a životního prostředí až po klinickou terapii, výrazně transformuje molekulární biologie. Co se týče etiky, tak zde panují velké obavy. Nejsou totiž známa všechna možná rizika a dopady nežádoucích účinků v klinických aplikacích, hlavně pro nápravu nebo prevenci genetických chorob. K zajištění odpovědného a moudrého použití úpravy genomu CRISPR jsou vyžadovány přísné předpisy a pokyny, stejně jako celosvětová diskuze a povědomí.
Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK447276/
