Jít včas spát. To se snadněji řekne, než provede. Existuje totiž tolik zajímavých věcí, které je možné po večerech dělat, ať už se jedná o sledování nejnovějšího seriálu na Netflixu, o konverzaci na Twitteru, nebo snad o zdolání další úrovně geniální hry Candy Crush. Jenže jít spát až nad ránem přináší řadu potíží, zejména zdravotních. Proč i sovy by měly jít spát včas nehledě na jejich noční energii a kreativitu, kterou překypují? Vědci zmiňují především těchto sedm důvodů, proč spát pravidelně mezi desátou večer a desátou ranní.
1. Hrozí cukrovka
Podle vědecké studie z roku 2015 hrozí nevyspalým lidem únava, bolesti hlavy, ale jsou ohroženi také kardiovaskulárními chorobami. Kromě toho ženy, které nechodí spát včas a ponocují, jsou mnohonásobně více vystavené vyšší hladině cukru v krvi, takzvané hyperglykémii, a hrozí i cukrovka.
2. Špatné stravovací návyky
Noční flámy, které končí až nad ránem, jsou spojené s nezdravým životním stylem, zejména špatným jídelníčkem. Nehledě na to, zda noc trávíte učením, nebo prací, tělo si žádá energii, kterou lidé doplňují povětšinou nezdravými potravinami obsahujícími přemíru tuků a cukrů. Noční přejídání vede k nadváze a k dalším zdravotním potížím.
3. Srdce v ohrožení
Přes týden spánkový režim dodržujete, ale o víkendu to přeženete a jdete spát nad ránem? Podle odborníků jde o takzvaný sociální jet lag, kdy se míjejí biologické potřeby, tedy doba spánku, se sociálními požadavky společnosti, typicky pracovní dobou nebo setkáváním s přáteli o víkendu. Důsledkem je přetížení srdce a zvýšení rizika srdečních onemocnění o 11 procent.
4. Snížení imunity
Spánek regeneruje tělo i duši, je rovněž lékem na obranyschopnost organismu. Při dlouhodobé nespavosti se snižuje imunita těla a lidé jsou náchylnější k různým chorobám. Na to je nutné myslet zejména před zimou, kdy hrozí epidemie chřipky a koronaviru současně.
5. Vznik depresí
Podle studie, kterou vědci zveřejnili na začátku roku, jsou takzvané sovy více ohroženy depresemi. Kromě toho se u pozorované skupiny častěji objevil souběh depresí a cukrovky 2. typu. V této fázi výzkumu se zdá, že existuje souvislost, byť ještě nebyla plně vysvětlená.
6. Kontraproduktivní učení
Studenti zůstávají vzhůru dlouho do noci, aby se stihli naučit požadovanou látku. Podle zprávy z Texaské A&M univerzity je takové studium kontraproduktivní, protože nedostatek spánku ovlivňuje kognitivní funkce včetně dlouhodobé paměti. Při nevyspání mozek vykazuje horší výkon, proto je noční učení zhola zbytečné.
7. Více stresu a horší reakce
Podle vědců hrozí nespavcům více stresu nebo se tito lidé cítí neustále vystresovaní, což je vlastně pocit z nevyspání. K tomu mají jedinci, kteří spí méně než sedm hodin denně, zpomalené reakce a jsou tak vystaveni vyšší míře nehodovosti při ranním dojíždění do práce. Je proto vhodné upravit svůj denní režim tak, aby spánek trval 7–8 hodin.
Zdroj: https://www.sleepfoundation.org/sleep-hygiene/why-are-all-nighters-harmful